|
|
Heterogeneity of antigen-presenting cells in the thymus and its relevance for the establishment of central tolerance
Sýkora, Vojtěch ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Zásadní funkcí brzlíku je ustanovení centrální tolerance. V tomto procesu je testována autoreaktivita vyvíjejících se T-buněk. Autoreaktivní T-buňky mohou totiž způsobit autioimunitu v případě, že uniknou z brzlíku do periferie. Pro ustanovení centrální tolerance je důležité velké množství thymických antigen-prezentujících buněk, které prezentují antigeny vyvíjejícím se T-buňkám. Tato prezentace umožňuje rozpoznat autoreaktivní potencíál těchto T-buněk, které mohou být následně odstraněny nebo přeměněny na supresivní T-regulační buňky. V posledních několika letech bylo zjištěno, že tyto antigen- prezentující buňky jsou výrazně heterogenní a začíná docházet také k objevům molekulárních mechanizmů, které stojí za funkcí těchto buněk v ustanovení centrální tolerance. Tato práce shrnuje současné znalosti v oblasti heterogenity thymických antigen-prezentujících buněk a její význam v ustanovení centrální tolerance. Především se zaměřuje na konvenční dendritické buňky a post-AIRE medulární thymické epiteliální buňky. Popisuje také současné znalosti funkčních mechanizmů a regulace maturace thymických antigen-prezentujících buněk.
|
|
|
Úloha osy PD-1/PD-L1 při infekci \kur{Borrelia burgdorferi} u myší
PALOUNKOVÁ, Anna
Borrelia burgdorferi, the causative agent of Lyme disease, induces upregulation of inhibitory immune checkpoint PD-L1 in mice. We studied if the blockade of PD-1/PD-L1 axis by neutralizing antibodies influences the proliferation of T lymphocytes and cytokine milieu in imunological synapsis between murine dendritic cells and T cells in vitro.
|
|
|
CX3CR1+ migratory dendritic cells in the mechanisms of central tolerance
Březina, Jiří ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Produkce mnoha tělu vlastních antigenů v thymu je zcela nezbytná pro ustanovení centrální tolerance, neboť její selhání může vést k rozvoji autoimunity. Tyto antigeny jsou prezentovány vyvíjejícím se T lymfocytům medulárními epiteliálními buňkami (mTECs) a dendritickými buňkami (DCs), které tvoří hlavní populace antigen-prezentujících buněk (APCs) v thymu. Zatímco mTECs prezentují antigeny, které samy produkují, DCs získávají tyto antigeny od mTECs procesem kooperativního antigenního transferu (CAT). Přestože zásadní funkce CAT v mechanismech centrální tolerance je známá, celková heterogenita APC buněk v thymu účastnících se tohoto procesu je nejasná. Díky využití transgenních myších modelů a pokročilé průtokové cytometrie jsme objevili, že APCs, které získávají antigeny od mTECs, jsou striktně CD11c pozitivní. V rámci populace DCs v thymu jsme identifikovali dříve nerozpoznanou CX3CR1+ subpopulaci migratorních DCs (mDCs), která se vyznačuje expresí molekulárních markerů monocytů a makrofágů. Tyto CX3CR1+ mDCs jsou více efektivní v získávání antigenů procesem CAT než CX3CR1- populace a díky velice dobrým antigen-prezentujícím schopnostem dokáží tyto antigeny prezentovat T lymfocytům. Genetické odstranění CX3CR1+ mDCs vedlo ke zvýšení počtu CD8+ a CD4+ thymocytů, což naznačuje, že tyto buňky hrají...
|
|
|
Imunogenní buněčná smrt
Šímová, Michaela ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Imunitní systém je podle "danger" modelu aktivovaný endogenními molekulami uvolněnými z umírajících buněk, které v extracelulárním prostředí slouží jako signály nebezpečí. Jedná se o takzvané DAMP ("danger-associated molecular pattern") molekuly. Nekrotická smrt a prozánětlivé typy programovaných buněčných smrtí charakterizované porušením plazmatické membrány jsou považované za imunogenní, zatímco apoptóza byla původně definovaná jako tolerogenní typ smrti. Za některých okolností však může být imunitní odpověď iniciovaná i apoptotickou buňkou, která je schopná externalizovat DAMP molekuly nově popsanými sekrečními drahami. Tento jev byl pozorovaný na nádorových buňkách jako následek některých široce používaných terapeutických postupů a byl nazvaný imunogenní buněčná smrt ("immunogenic cell death" - ICD). Součástí této práce je nomenklatura vybraných typů buněčné smrti. Cílem této bakalářské práce je poskytnout evidenci o stávajících experimentálních důkazech, které podporují teorii ICD při vyvolání imunitní odpovědi in vivo. Dále zhodnotím často používanou korelaci s objevením typických DAMP molekul na povrchu nádorových buněk či sekrecí těchto molekul do extracelulárního prostředí.
|
|
|
CX3CR1+ migratory dendritic cells in the mechanisms of central tolerance
Březina, Jiří ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Produkce mnoha tělu vlastních antigenů v thymu je zcela nezbytná pro ustanovení centrální tolerance, neboť její selhání může vést k rozvoji autoimunity. Tyto antigeny jsou prezentovány vyvíjejícím se T lymfocytům medulárními epiteliálními buňkami (mTECs) a dendritickými buňkami (DCs), které tvoří hlavní populace antigen-prezentujících buněk (APCs) v thymu. Zatímco mTECs prezentují antigeny, které samy produkují, DCs získávají tyto antigeny od mTECs procesem kooperativního antigenního transferu (CAT). Přestože zásadní funkce CAT v mechanismech centrální tolerance je známá, celková heterogenita APC buněk v thymu účastnících se tohoto procesu je nejasná. Díky využití transgenních myších modelů a pokročilé průtokové cytometrie jsme objevili, že APCs, které získávají antigeny od mTECs, jsou striktně CD11c pozitivní. V rámci populace DCs v thymu jsme identifikovali dříve nerozpoznanou CX3CR1+ subpopulaci migratorních DCs (mDCs), která se vyznačuje expresí molekulárních markerů monocytů a makrofágů. Tyto CX3CR1+ mDCs jsou více efektivní v získávání antigenů procesem CAT než CX3CR1- populace a díky velice dobrým antigen-prezentujícím schopnostem dokáží tyto antigeny prezentovat T lymfocytům. Genetické odstranění CX3CR1+ mDCs vedlo ke zvýšení počtu CD8+ a CD4+ thymocytů, což naznačuje, že tyto buňky hrají...
|
|
|
Imunogenní buněčná smrt
Šímová, Michaela ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Imunitní systém je podle "danger" modelu aktivovaný endogenními molekulami uvolněnými z umírajících buněk, které v extracelulárním prostředí slouží jako signály nebezpečí. Jedná se o takzvané DAMP ("danger-associated molecular pattern") molekuly. Nekrotická smrt a prozánětlivé typy programovaných buněčných smrtí charakterizované porušením plazmatické membrány jsou považované za imunogenní, zatímco apoptóza byla původně definovaná jako tolerogenní typ smrti. Za některých okolností však může být imunitní odpověď iniciovaná i apoptotickou buňkou, která je schopná externalizovat DAMP molekuly nově popsanými sekrečními drahami. Tento jev byl pozorovaný na nádorových buňkách jako následek některých široce používaných terapeutických postupů a byl nazvaný imunogenní buněčná smrt ("immunogenic cell death" - ICD). Součástí této práce je nomenklatura vybraných typů buněčné smrti. Cílem této bakalářské práce je poskytnout evidenci o stávajících experimentálních důkazech, které podporují teorii ICD při vyvolání imunitní odpovědi in vivo. Dále zhodnotím často používanou korelaci s objevením typických DAMP molekul na povrchu nádorových buněk či sekrecí těchto molekul do extracelulárního prostředí.
|
|
|
Zkřížená prezentace antigenů - mechanismus a biologický význam
Boháčová, Šárka ; Stříšovský, Kvido (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
ii Abstrakt Zkřížená prezentace antigenů je proces, kdy dendritické buňky předkládají antigeny zvenčí CD8+ T lymfocytům na MHC-I glykoproteinech. Jako zkřížená se označuje proto, že oproti cestám klasické prezentace vede vskutku křížem, protože vnější antigeny jsou zpravidla prezentovány na MHC-II a vnitřní na MHC-I glykoproteinech. Molekulární mechanismus zkřížené prezentace doposud není uspokojivě objasněn. Uvažují se dvě hlavní cesty - vakuolární a cytosolická. Vakuolární cesta předpokládá, že pohlcené antigeny jsou naštěpeny v endosomu pomocí proteáz a následně naloženy na MHC-I. Cytosolická cesta předpokládá, že pohlcený antigen proniká z váčku do cytosolu, kde je naštěpen v proteazomu. Odtud putuje buď do endoplasmatického retikula (ER), kde je MHC-I naloženo i při klasické prezentaci antigenu, nebo zpět do endosomu, kam se mašinérie nakládající MHC-I přesouvá. Procesu se účastní proteiny z ER, včetně těch, které spolupracují na mechanismu ERAD, Rab GTPázy regulující váčkový transport a struktury podílející se na maturaci endosomů. Zkřížená prezentace má svůj význam z medicínského hlediska, jelikož aktivuje CD8+ T lymfocyty proti intracelulárním patogenům a rakovinným buňkám a také navozuje toleranci na periferii. ...
|
|
|
Subpopulace lymfocytů u pacientů s karcinomem prostaty v průběhu imunoterapie vakcínou z dendritických buněk
Volmová, Martina ; Lašťovička, Jan (vedoucí práce) ; Palich Fučíková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce nás seznamuje s problematikou protinádorové imunoterapie a jejím možném využití v léčbě pacientů s karcinomem prostaty, které je zatím ve I/II. fázi klinické studie na Ústavu imunologie v Motole. Hodnotí data získaná metodou průtokové cytometrie a snaží se o korelaci výsledků procentuálního zastoupení jednotlivých subpopulací lymfocytů v průběhu imunoterapie vakcínou z dendritických buněk s progresí onemocnění. Výzkum byl prováděn z periferní krve na skupině 19 pacientů s adenokarcinomem prostaty v hromonálně refrakterním stádiu. Hlavním předmětem našeho zkoumání byly subpopulace lymfocytů CD3+, CD4+, CD8+, CD16+, CD19+ a HLA-DR+. Monitorování lymfocytárních subpopulací u pacientů s karcinomem prostaty v hormonálně refrakterním stádiu léčených vakcínou z dendritických buněk DCVAC/PCa ukázalo snížení celkového počtu leukocytů i lymfocytů během progrese onemocnění, dále snížení indexu CD4/CD8, snížení relativního i absolutního počtu CD4+ lymfocytů, a výrazný statisticky významný pokles relativních i absolutních hodnot B lymfocytů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv klíštěcích slin na fagocytózu borelií dendritickými buňkami
MARŠÁLKOVÁ, Eliška
In this study we examined the effect of the tick saliva from I. ricinus and the effect of recombinant protein IRS-2 from the saliva of I. ricinus on dendritic cells derived from the mice bone marrow. We studied their effect on the production of cytokines by dendritic cells after the stimulation by B. burgdorferi, their effect on the expression of genes, that participate in phagocytosis, and the impact of the tick saliva on phagocytosis of B. burgdorferi by dendritic cells.
|
|
| |
host ::
RSS.